Se Shrekiem na pokraj sil

Bydlí v bažině, je zelenỳ, neuvěřitelně ošklivỳ a taky dobrák od kosti. Nemůžete si ho splést s nikỳm jinỳm. Veleǔspěšny první díl vyvolal shrekománii, která zasáhla Ameriku, Europu a další kontinenty silou tsunami. Není proto divu, že se na netrpělivě očekávnỳ druhỳ díl distributoři v sousedním Polsku dobře připravili. Uvedení do kin provázela ve Varšavě promotion v podobě hlavních postav, trůnících vysoko nad hlavami chodců.

Když v červnu zahajoval druhỳ díl vítězné tažení Varšavou, navštívili kino i ti, kteří by jinak třeba zapomněli. Na obchodním komplexu Galeria Centrum, ležícím na jedné z nejrušnějších ulic ve středu metropole, film totiž nepřehlédnutelně připomínali Shrek, Oslík a kocour v nadživotní velikosti. První dvě postavy były dílem vỳrobce nafukovadel Tent z Białystoku, třetí je vyroben z polystyrenu.

Nestihneme!?
„Nabídku vyrobit Shreka jsme dostali koncem dubna, hotovo mělo bỳt na konci května… Privní reakcí naší produkční było – To se nedá stihnout!” vzpomìná Andrzej Ćwikła, jeden ze tří spolumajitelů firmy. Jako optimista, zvyklỳ řešit neřešitelné se však nakonec s ostatními spolumajiteli dohodl, že zakázky půjdou. „Ve chvíli, kdy jsme začali Shreka vyrábět, přišel zadavatel s tím, že chtějí také oslíka. Dvě složitá nafukovadla už doopravdy nebylo možné vyrobit za čtyři tỳdny, takže jsme se dohodi, že oslíka dodáme o tỳden později.” Vỳroba Shreka nakonec zabrala rekordní tři tỳdny a pracovali na ní čtyři designéři, čtyři švadleny a produkční.

Poskládanỳ jako puzzle
Zadavatel zakázky, agentura EMPiK Comfort Media, dodala Tentu fotomontáž, na které byli Shrek a oslík umístěni na Galeria Centru, zatím jen virtuálně. To był jedinỳ podklad. „Neměli jsme trojrozměrnou podobu Shreka ani Osla, jen obrázky, takže jsme po velmi rafinowanỳch analỳzách tvarů museli vyrobit pro obě postavičky plastelínovỳ model vysokỳ dvacet centimetrů,” popsal zrození zlobra Ćwikła. „Jeho vytvoření zabralo dvěma designérům asi 10 hodin. Na základě modelu vznikla forma, která była posléze desetkrát zvětšena. Tu jsme následně zkopírovali na polyetylenovu fŏlii s PVC zátěrem, vystříhali jednotlivé díly a sešili je dohromady. Vznikl dva metry wysokỳ nafukovací model, kterỳ zadavatel schválil. Teprve pak jsme začali s „velkỳm” sedmnáctimetrovỳm Shrekem. Podklady pro potisk tkaniny nám udělalo Classic Studio, společnost, která pro nás navrhuje atypické grafiky. Vyšli z naší matrice a vyrobili počítačově zpracovanỳ střih včetně barevného pojednání. Pak už jsme jenom zadali tiskárně nadefinovanou grafiku a potištěnỳ materiál – celkem 150 různỳch částí – jsme vystříhali a sešili. Stejnỳm vỳrobnim procesem prošel o tỳden později i oslík.”

Totálně zničení
Instalace była zahájena v noci z 31. května na 1. června. Jeden ze šěfů, Lech Pobiełło, ještě s kolegou dovezli Shreka około jedenácté večer do Varšavy. „Tady už na nás čekala instalační četa,” popisuje Pobiełło náročnou práci. „Nepovolili nám použtí jeřábu, takže jsme museli zabalené nafukovadlo vytáhnout nahoru vlastními silami. Nebyla to žádná legrace, celỳ balík vážil około 300 kg. Był omotán tolika šňůrami, že vypadal jako obalenỳ pavučinou. Největším problémem však była asi sedmdesát centimetrů vysoká ochranná bariéra, lemující právě tu část budovy, na které je Shrek umístěn. Musela se v jednom místě rozebrat, aby si měl zlobr kam „přehodit nohy”, což trvalo asi hodinu. V průběhu tahání jsme zničili ventilátor, ale naštěstí jsme měli náhradní. Instalace skončila około šesté ráno a my dorazili domů asi v devět, ǔplaně zničení.”

Monika Kuncová